Příběhy

Díky podpoře Sociálního nadačního fondu mají klienti možnost uhradit nutné výdaje, na které jejich rozpočet nestačí. Třeba rehabilitace či operace nehrazené ze zdravotního pojištění, sociální služby, odlehčovací péči, bezbariérové bydlení atd.

Toto jsou jen některé příběhy z mnoha těch, které Sociální nadační fond podporuje. 

U Dominičky se těžké postižení mozku zjistilo už v prenatálním období. Rodina byla seznámena s možností, že nebude vnímat, pohybovat se, mluvit… chybí jí totiž propojení mezi pravou a levou mozkovou hemisférou a levá je navíc poškozená. Rodiče se rozhodli dát jí šanci a odmalička s ní rehabilitují. Domča se nyní krásně orientuje, vidí jedním očkem, dokáže spojovat slovíčka a chodí. Mentálně je na úrovni svých tříletých vrstevníků. Bojuje s hemiparézou, tedy oslabením jedné strany těla, a občasnými záchvaty epilepsie. Díky láskyplné podpoře své rodiny se navzdory všem prognózám dál rozvíjí a raduje ze života, který ji byl dán.

Kuba má 4 roky a byl mu diagnostikován Williamsův syndrom. Jedná se o genetickou poruchu způsobující řadu komplikací. Jeho tělo potřebuje oporu, takže 23 hodin denně musí nosit korzet. Nemá rád hlasité zvuky, pobyt v dětském kolektivu je pro něj velmi komplikovaný. Po zážitku ve školce přestal mluvit a jeho vývoj se v této oblasti zastavil. Nyní se o něj stará máma sama. Péče je náročná, vyžaduje mnoho času a trpělivosti. Fascinují ho větráky a vrtule, které vydrží dlouho pozorovat. Se zpracováním vjemů mu pomáhají aktivity s prvky senzorické integrace.

Lukáškovi jsou 4 roky a žije s těžkou poruchou autistického spektra. Donedávna trpěl nespavostí, nedokázal komunikovat, nerozuměl svému okolí, a to často vyústilo v záchvaty frustrace. Rodiče tedy hledali způsob, jak mu pomoct a rozhodli se pro Anat Baniel Method pracující s neuroplasticitou mozku, kterou si musí sami platit. Díky ní ale Luky lépe spí, jí, je klidnější a dokonce začal opakovat slova. Rozumí základním pojmům pro jídlo nebo koupel. Pro někoho by to byla drobnost, pro něj je to obrovský posun!

Petře se otočil život naruby před téměř dvěma lety, kdy ji postihla rozsáhlá cévní mozková příhoda, tzv. mrtvice. Po akutní operaci byla dlouho v umělém spánku, po kterém se musela učit všechno znovu: chodit, jíst, psát. Její odhodlání je veliké, navzdory tomu, že zůstala sama pouze s dopívajícím synem. Stále se jí hůř mluví, trénuje motoriku a paměť, ale je už úplně samostatná. Ačkoliv si nemůže dovolit placené rehabilitace a její pokrok tedy nejde dopředu tak, jak by si možná sama přála, nevzdává se. Přejeme jí hodně sil do budoucna.

Teodor je houževnatý, veselý kluk, který miluje vodu. Narodil se společně se svou sestřičkou Vilmou ve 36. týdnu těhotenství. Když se jeho vývoj začal postupně zpomalovat, rodina i lékaři pátrali, co by za tím mohlo být. Až po pěti letech a mnoha specializovaných vyšetřeních se přišlo na vzácný ReNU syndrom. Čeká ho ještě dlouhá cesta k tomu, aby mohl sám chodit a naučil se komunikovat bez využití řeči. Má ale velkou podporu ve své rodině a my jim držíme palce.

Tereza zůstala na všechno sama už v těhotenství. Bojovala za sebe i svého maličkého syna a ačkoliv se musela uchýlit do azylového bydlení, dokázala najít cestu. Časem se ukázalo, že Oli má kombinované postižení – spastickou kvadruparézu, opožděný vývoj řeči a podezření na autismus. Je to ale velký bojovník a snad brzy udělá první krok. Společně s jeho mámou mu v tom pomáháme.